Den daňové svobody
Musíme vydržet ještě jeden měsíc, poslední měsíc práce na stát. 22. května 2018 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 142 dní pracujeme pouze pro stát. Oproti loňskému roku jsme si tak polepšili o celý týden. Den daňové svobody se tak dostal rekordně blízko k začátku roku. Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Letošní Den daňové svobody je o dva dny dříve než průměr OECD. Nejdříve daňovou svobodu přivítali v Irsku (7. 4.) a Jižní Koreji (28. 4.) a brzy oslaví ve Švýcarsku (5. 5.). Naopak nejdéle si na ni počkají ve Francii (23. 7.) a ve Finsku (13. 7.). Průměr OECD oproti minulému roku klesnul o čtyři dny den směrem k začátku roku. Dle Pánka je to důsledek hospodářského růstu v celém rozvinutém světě. „Současný hospodářský růst je z velké části pouze tlačen uměle navyšovanou poptávkou díky levným úvěrům. Nízké úrokové sazby a rekordní množství hypoték zvyšují množství peněz v oběhu a s ním i poptávku nejen po nových domech a bytech, ale zprostředkovaně i po všem, čeho bohatnoucí lidé chtějí více. Většina takového růstu je však na dluh a v budoucnosti se při otřesech může Den daňové svobody snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi,“ vysvětluje Martin Pánek ředitel Liberálního institutu.